Jak jsem začínal......

      Do fotokomory mne posadil poprvé v roce 1968( to mi bylo 8 let) můj strejda Pavel, pamatuji se, že to bylo o nějakých prázdninách a ve Švermově na náměstí stály tenkrát tanky, takže já dělal první fotky ve „válečné době" osmašedesátého roku. Měl jsem Optinetu od svého otce a Pionýra. Jak šel čas, tak jsem fotil  a díky tomu, že můj volný čas byl doslova zahlcen pozorováním přírody, kde jsem měl kvalitní učitele- RNDr. Josefa Koreluse, učitele přírodovědy  a Jaroslava Zelenku, starého praktika a lesního muže. Uměl jsem se dostat na 3-5 metrů skoro ke všem zvířatům, co běhala a létala po lese, dodnes umím i nějaké skřeky lesní zvěře, které mi umožňovaly doslova splynout s okolím. Rukama mi prošla řada fotoaparátů - různé Flexarety ( jednoho času jsem jich doma měl 13), Canony, množství Pentaxů, profi Zenza Bronica ETRSi a Leica M6 TTL, Bessa L a další. Měl jsem štěstí, v letech 1975-1980 jsem byl členem fotoklubu v Kladně, pak jsem dost dlouhou dobu nefotil. Fotografoval jsem „pouze" jako strážce CHKO Křivoklátsko, tam jsem "blbnul" s ruskou fotopuškou, což byla sice puška, ale i fuška. Jednou mne na jedné mé výstavě v Rakovníku  oslovil jeden z návštěvníků a prohlásil, že jsem „Fotograf Křivoklátska", asi ano, stále tuhle oblast fotím a utíkám si tam odpočinout hodně často. V roce 1989-květen jsem začal ve fotografii podnikat a to hned první fotoškolou v Československu.  V té době jsem také již pořizoval dokument o městě Unhošti a byl jako fotograf zván na všechny kulturní a sportovní akce města Unhoště.         
V letech 1990-1991 jsem se fotografováním i živil, či si přivydělával na půjčky, měl jsem tenkrát 13 fotografických sběren především černobílé fotografie.

První podnikatelskou reklamu mi vytvořil pan Jaroslav Kopecký z Unhoště. Za tři dny jsem ve fotokomoře, která jako první fungovala v Unhošti, vyvolával filmy a můj výkon byl i 2500-3000 fotografií, oči jsem měl tenkrát červenější jak rudé Ferrari. Potom jsem  skoro tři roky vůbec nefotil a věnoval se studiím. V roce 1993 jsem se poznal s panem fotografem Josef Sekalem a ten mi dal pár fotografických facek a postavil mne zase na nohy, moje fotografická kariéra se dostala na úroveň profesionála, který fotil módní přehlídky, portréty  a především krajinářkou fotografii. 

Založeno 18.5.1989 (Reklama z té doby na obrázku a v příloze)

V roce 1999 jsme s kronikářem Malých Kyšic  a přítelem Miroslavem Oliveriusem vydali knihu Devatenáct zastavení na Unhošťsku.     

Díky mé dlouholeté práci pro pana Milana Škodu-Centrum FotoŠkoda, jsem se poznal s desítkami významných českých fotografů. Měl jsem a mám tu čest  se potkávat s Jiřím Česákem, Jaroslavem Kučerou, Jiřím Hankem, Františkem Dostálem, prof.Birgusem, prof.Baranem, doc.Všetečkou.... a dalšími.( některým i pořádat výstavy díky mé kurátorské práci v jedné významné galerii v Praze, zde jsem pořádal již cca 200 výstav fotografií).  Velké a nerozlučné  přátelství díky mému koníčku  Formuli 1 vzniklo mezi mnou a Jiřím Křenkem i dalšími zahraničními fotografy.

Fotoaparát používám stále a je mojí součástí. Jak říká Pepík, správný fotograf má fotoaparát stále u sebe, co když ho bude zrovna potřebovat.

Členem SČF jsem byl již dříve, tuším prakticky od počátku roku 1978, po roce 1989 jsem zde organizován nebyl a nyní jsem se rozhodl - listopad 2016 tuto organizaci opět podpořit . Stal jsem se opět členem a moje průkazka má číslo 16735. 

Miroslav Sanytrák, PHOTO AND VIDEO COMPANY