Výstava fotografií Mark Florian THEATRUM MUNDI

Fotografická tvorba Čechokanaďana Marka Floriana je u nás prakticky neznámá. Autorova současná výstava v píseckém muzeu je jeho vůbec první významnou prezentací v Čechách, na níž představuje svou aktuální tvorbu z posledního tvůrčího období; katalog, který k této příležitosti vychází, nastiňuje v hlavních rysech celkový dosavadní vývoj umělcova fotografického díla.            

Marek Florian (nar. 1960) pochází ze severní Moravy, kde vyrůstal v Jeseníku. Inspirován tvorbou zakladatele české moderní fotografie Josefa Sudka začal se o fotografii zajímat už od svých dvanácti let. Pro vyhranění Florianova osobitého tvůrčího přístupu, využívajícího prvek náhody, se staly klíčové jeho experimenty s fotografií s více expozicemi. Umožnily mu spontánně uvnitř fotografické kamery vytvářet novou imaginativní skutečnost, jejímž hlavním výrazovým prostředkem i tématem se stalo osvobozené světlo. Na tomto principu vznikl nejprve fotografický cyklus Iluminace (1981-82) a následně cyklus Theseion (1981-1986) na motivy Hefaistova chrámu v Athénách, který představuje jeden z vrcholů dosavadní Florianovy tvorby.              

V roce 1981 se Marek Florian přestěhoval do Řecka a odtud pak v následujícím roce do Kanady, kde se natrvalo usadil ve městě Calgary, kde žije dodnes. Ze spolupráce s tamější Centre Eye Gallery vznikla v roce 1986 umělcova úspěšná monografická výstava, na níž prezentoval oba výše uvedené fotografické cykly. Ve snaze objevit další výrazové možnosti uvedené fotografické techniky vytvořil Marek Florian ve druhé polovině 80. let několik speciálních autorských fotoaparátů s dírkovými komorami; s jejich pomocí spřádal zvláštní snově surreálné obrazové vize, v nichž se opakovaně setkáváme s metaforou divadla a hry, respektive světa jako divadla.            

Nový impuls vnesla do Florianovy tvorby v roce 2006 technologie digitální fotografie, která mu dovolila takřka neomezené snímání materiálu a jeho prakticky nekonečné vrstvení v počítači, včetně dosud nebývalého uplatnění barvy. V monumentálně cítěných fotografických kompozicích, prezentovaných na této výstavě, dospívá autor mnohonásobným vrstvením různých textur k bohatým obrazovým strukturám se složitě a jemně odstíněnou barevností, jež silně připomínají malířské obrazy. Je možné je označit za koloristicky cítěné fotografické malby. Tato Florianova nová díla, k nimž čerpal náměty ze svých cest do různých vzdálených koutů světa (zejména na Střední a Dálný Východ a do Evropy a Severní Ameriky), jsou zároveň naléhavou výpovědí o povaze našeho rychle se proměňujícího světa (Poutníci, Palimpsesty) i působivou reflexí aktuálních filosofických otázek, týkajících se povahy samotné reality. Florianovy fotografie evokují skutečnost jako ustavičně proudící tok, v němž nic není pevné, kde nic netrvá. Hmota, prostor a světlo v sebe navzájem přecházejí a tvoří jedno plynoucí kontinuum, kde vše neustále vzniká a zaniká, respektive vibruje mezi viditelným a neviditelným. Marek Florian zjevně tuší, že proud života se vynořuje z nevyčerpatelného, tajemného zdroje Světla, kam se opět navrací (Příbytky světla, Jaipur 531).                                                                                                                                                                             

PhDr. Jiří Zemánek, kurátor výstavy